Proběhlé akce
Dobrodružství v zahradě
15.5.2012
Další měsíc - další divadelní představení.Tentokrát Divadlo Smíšek. Příběh téměř pohádkový byl o zlobivém Venouškovi, který se s tetičkou vydal do ZOO. Jenomže tam zvířátka krmil a ubližoval jim, tak ho ředitel ZOO - bývalý indiánský náčelník- pomocí kouzla proměnil v žirafu. Venoušek jako žirafa pak pomohl kamarádu tučňákovi a kouzlo zmizelo a Venda se proměnil opět v kluka. Na konci představení Smíšek dětem rozdal bonbónky a za velikého potlesku se rozloučil s dětmi.
Na školní zahradě - malí
11.5.2012
Sluníčko pořádně hřálo a my se vydali na školní zahradu užít si ho před chladným a deštivým víkendem. Někteří na písku, někteří na houpačkách, někteří na skluzavkách, jiní si jen tak odpočívali na dece.
3. lekce plavání - malí
10.5.2012
Malí plavání tentokrát zvládli úplně bezvadně. Některým už šlo "opravdické" plavání, kdy bez pomocí paní plavčice, či paní učitelky přeplavali bazén na šíř. Taky nám šla "chůze" po vodě, skouznutí po skluzavce a zvládli jsme i proplavat "vodopádem". Lovení rybiček, bublání a foukání do vody už umí úplně všichni. A na zpáteční cestě jsme se zastavili nakrmit a pohladit koníky.
Hledání Indiánského pokladu aneb procházka Hukvaldskou
28.4.2012
Netradiční sobotní výlet pořádaný nejen pro VEVERKY započal u brány Hukvaldské obory.Škoda, že se sešlo jen málo VEVEREK, ale vynahradili to jejich sourozenci, kteří chtěli hledat poklad taky. Sice ještě nekvetly kaštany, ale to na radosti výletu nikomu neubíralo. Kochat se bylo čím. První odpočinek byl u lišky Bystroušky, trochu podrbat za oušky, pohladit ocásek a šlo se dál. Po pravici míjíme přírodní amfiteátr, kde se každoročně pořádají koncerty vážné hudby, které vzdávají hold Leoši Janáčkovi. Samozřejmostí je i les rostoucí v oboře, který má v některých místech charakter pralesa. V rozlehlém území obory jsme nenašli jen aleje kaštanů, ale odpočívali jsme také pod mohutnými buky, duby, lípami a borovicemi. Škoda jen, že jsme dnes neviděli dobře schované muflony a daňky. Těšili jsme se alespoň na divoká prasata, ale ta se k nám taky moc neměla, asi zvířátka neměla svůj den se nám dávat na obdiv. Ale stále bylo co vidět, na konci obory jsme si prohlédli bývalou arcibiskupskou hájenku, kde dnes sídlí správa obory. Aby zvířátka z obory neutekla, Hukvaldská obora je oplocena, a jak se dostat ven nebylo pro některé jednoduché. Přelézalo se přes dřevěné žebříky v oplocení. Každý se ale už těšil na Indiánský poklad, který na nás čekal u zvoničky sv. Barbory (patronky havířů) v Kozlovicích nad mlýnem, který nabízel mimo jiné i krásný výhled na vrcholy masívu Ondřejníku. Výlet byl ukončen v areálu Kozlovického mlýnu, kde součástí areálu je také stálá expozice dobových artefaktů ze statků našich prarodičů. Ale to se tam už každý těšil na osvěžení z našlapaných kilometrů. A jak to bylo s tím Indiánským pokladem? Samotný zážitek píše Lada Struziaková (9 let)
Začali jsme u brány, kde to odstartoval pes, že začal štěkat. Šli jsme sice dlouho, ale dobře jsme se bavili. Šli jsme po louce a taky po mostku. Jak jsme dorazili na místo, dali jsme si chvíli přestávku. Potom jsme měli hledat indicie a plnit ty úkoly, které tam byly. Byly 3 úkoly a některé byly tak dobře schovány, že jsme je nemohli najít ,ale našli. Potom jak jsme našli ty úkoly a splnili, tak jsme šli ke zvonu, hele INDIÁN se vynořil z křoví. Říkal, že tady někde ztratil poklad a říkal, že kdo ho najde, má přiběhnout ke zvonu a zazvonit,ale měli jsme být potichu, aby jsme lesní zvěř nevyplašili. Potom nám ukázal jeho sídlo a mohlo se jít hledat poklad. Jak jsme ho našli, tak kdo ho našel, tak přiběhl ke zvonu a zazvonil a kdo ho našel, tak ho vybalil ze sáčku a měl ukázat, jakou to má pěknou zlatou šňůrku. Poté to rozvázat a tuhle tam byly bonbóny. Tak každý dostal 6 bonbónů a šli jsme dál. A indián se s námi rozloučil a šel na to svoje sídlo. Pak jsme šli na Mlýn a paní učitelka se zeptala, jestli se nám to líbilo?? Všichni řvali, že se jim to líbilo.
Text: Angelika Struziaková
Děkujeme p. Struziakovi za odvoz rodičů a dětí z Kozlovic nejen na Hukvaldy.
3. lekce plavání - velcí
7.5.2012
Najdeme si kytičku,
polijem ji hlavičku.
Podívej se, vždyť je suchá,
zalijem ji trošičku.
Tak tahle básnička a spousta jiných provázela děti 3. lekcí předplaveckého výcviku. Taky ZLATÁ BRÁNA, SKLUZAVKA, KOLOTOČ a PROPLOUVÁNÍ BUBLINAMI. Děti si to jako vždy pořádně užily. Pak odpočinek v odpočívárně a honem na autobus.
2. lekce předplaveckého výcviku - velcí
30.4. 2012
2. lekce předplaveckého výcviku byla opět super! Alespoň se tak vyjadřovaly děti, když se vrátily z Fryčovic. Unavené, ale všechny spokojené a usměvavé.
2. lekce předplaveckého výcviku - malí 3.5.2012
Sluníčko, voda, usměvavá paní plavčice, skluzavka a prima bubliny ve vířivce- to byla 2. lekce předplaveckého výcviku mladších předškolních dětí.
Omlouváme se zhoršenou kvalitu některých fotografií.
Letos poprvé na školkovém dvorku
27.4.2012
Sluníčko nám teď v dubnu vystrčilo teploty až přes 20°C a děti konečně vyrazily na školkový dvorek vyzkoušet nové koloběžky a odrážedla. A taky po zimě provětrat ty staré. Vyvezly ven i kočárky a na pískovišti bagroval bagr a "pekly" se bábovky. Prostě kouzelný, téměř letní den.
1. lekce předplaveckého výcviku - malí
26.4. 2012
Ve čtvrtek 26.4. jsme se poprvé vydali do Fryčovic na plavecký výcvik. Většina dětí jela s velkým nadšením a odvahou, na některých byla ale znát obava z toho, co je čeká. Paní plavčice Zuzka Jágrová to s dětmi uměla. Měla připraveny nejrůznější pomůcky a hry do vody, a tak děti zapomněly i na svůj strach. Plavaly s vestičkami i s destičkami, jezdily na klouzačce, potápěly se ….
Přálo nám i počasí. Na zpáteční cestě jsme se zastavili na farmě pana
Kubláka a zblízka jsme si prohlédli koníky. Už teď se těšíme na příští lekci.
Jak šly Veverky k Brusnému potoku v oboře hledat čistou vodu
25.4. 2012
Počasí nám opět začíná ukazovat své lepší stránky, a tak Veverky mohly opět s batůžky na zádech vyrazit na tolik oblíbený výlet do obory. V oboře se vše začínalo zelenat, ani jsme se na tu krásu nemohli vynadívat. Při odpočinku, kdy si děti vybalily svačinky na posilnění, jsme pozorovali ptáky a naslouchali jarnímu ptačímu koncertu. Samozřejmě jsme se zastavili u lišky Bystroušky, aby jí mohly děti pohladit ocásek a něco si přát. Cílem naší cesty byl Brusný potok, kde se děti osvěžily. No a pak už hurá zpátky do školky na oběd.
1. lekce předplaveckého výcviku - velcí -23.4.2012
23.4. 2012
Své 1. plavání si velké děti náležitě užily. Po seznámení s milou paní plavčicí všechny s radostí hupsly do vody. Děti byly ve vodě jako doma, brzy byly počáteční obavy pryč a děti s radostí ručkovaly kolem bazénu, učily se správně kopat nožkami, plavaly s destičkami, klouzaly po skluzavce do vody a daly si i malý závod. Nakonec si za odměnu mohly polebedit ve vířivce, kde se "rochnily" v bublinkách. Už se těšíme na příště!
Jak si hrajeme
My "malí" Motýlci si umíme pěkně hrát. Hlavně nám jde stavění z velkých kostek, malování a vůbec- podívejte se.....
Slavíme DEN ZEMĚ - Jak předškoláci sbírali odpad na březích řeky Ondřejnice a v lesíku u řeky
V pátek 20.4. 2012 si někteří předškoláci přinesli do mateřské školy rukavice a gumáky, aby společně s paní učitelkou ke "Dni Země "vyčistili od plastů a papíru okolí řeky Ondřejnice. Vždyť děti celoročně touto částí naší vesnice směrem ke koupališti procházejí a vidí, kolik odpadu tady pohodí dospělí lidé. I tito nejmenší již mají povědomí o ochraně přírody, o třídění odpadu. Jak vypadá nejbližší okolí řeky, jim není lhostejné. V lesíku u splavu našly děti pohozené pneumatiky, spoustu plastových lahví. Chceme, aby "sasankový les" byl krásný bez odpadků. Děti naplnily odpadem 6 igelitových pytlů a cestou zpět ke škole jsme to nemohli unést. U školy jsem papír a plasty roztřídila do kontejnerů. Nejvíce odpadu našel Petr Sedlář a Evička Nováková. Všichni si zaslouží velké poděkování.
Autor textu a fotografií: Marie Hodinářová
Jak si VEVERKY hrály na schovávanou s paní učitelkou v lese pod Fojtovým vrchem.
19.4. 2012 si všechny děti přinesly batůžky a vydali jsme se na ekologickou vycházku. Šli jsme přes pole kolem Mlýnku pod Fojtové vrchy. Aby nás paní učitelka Hanka našla, Oliver značil cestu fáborky, děvčata kreslila křídou šipky na kameny. Pojmenovávali jsme květiny, pozorovali jsme první rozkvetlé pampelišky. Děti měly 3 zastávky. První byla u vrb, druhá u Mlýnku a třetí v úpatí Fojtových vrchů. Naši "průzkumníci" s dalekohledem zjistili, že cesta k jezevčím norám je zatarasena pokácenými stromy, a proto jsme se rozhodli, že z původní trasy odbočíme. U staré lípy v lese jsme si odpočinuli. Vyprávěla jsem dětem pověst "O Ondrášovi", která se týkala tohoto stromu. Hra "Na schovávanou" byla plná dobrodružství, která skončila tím, že nás paní učitelka našla. Hra se dětem moc líbila.
Autor textu a fotografií : Marie Hodinářová
